Toto pohoří leží v severních Čechách a na jihu polské části Slezka. Nejvyšší horou Krkonoš je Sněžka (1602 m). Podle dávných pověstí
střeží tyto hory bájný duch Krakonoš nebo též Rýbrcoul - německy Rübezahl, polsky Liczyrzepa. Je to pradávný duch hor, který pak
v různých podobách chrání celé Krkonoše před chamtivými hledači pokladů, pytláky a dalšími nenechavci.
Historie vymezení a názvů
Širší horský celek který zahrnuje dnešní Krkonoše byl již ve starověku popsán jako Sudety, což je název zřejmě Keltského původu, nejčastěji překládaný jako Kančí hory. Klaudios Ptolemaios pak použil pro dnešní Sudety názvy Sudetayle (od Krušných hor) a Ausciburgion (zejména Jeseníky a okolí Vandalského města Ausciburgium snad až po Lužické
hory, tedy včetně Krkonoš).
Dio Cassius ve 3. století použil pro Asciburgion název Vandalské hory. Krkonoše jsou ve starých ruských letopisech z rok 1095 nazvány Český les a Přibík Pulkava v roce 1380 je nazývá Sněžné hory. U Bohuslava Balbína se objevuje rozšíření názvu Sudety na celý pás hor.
Název Krkonoš původně označoval jednak dnešní Vysoké Kolo, ale také
Kotel nebo Kokrháč. Další označení Krkonoš (v singuláru ženského rodu, "ta" Krkonoš) pro celý horský hřbet se objevuje v roce 1492. v zápise o rozdělení Štěpanického panství na Valdštejnký díl a Jilemnický díl, v roce 1499 pak v listině Vladislava II.
Nejstarší známou dochovanou mapu s tímto názvem zpracoval Mikuláš Klaudyán a to v roce 1518. Václav Hájek z Libočan ve své kronice roku 1541 použil pro pohoří dvojí název: Česká a Slezská Krkonoš.
První doklad o rozšíření názvu na celé hory je z roku 1517, kdy byl použit název Krkonošské hory. Nápis Krkonoš pak ještě doplňoval obrázek čerta. Zkrácený název Krkonoše je poprvé doložen v roce 1601 a je nejčastěji považován pravděpodobně za odvozeninu ze slovanského základu Krk či Krak, znamenajícího Kleč (kosodřevina).
Josef Jungmann spojoval Krkonoše se jménem pradávného (snad)
Keltského kmene Corconti či Korkontoi, zmiňovaného již Ptolemaiem. Předpokladem však je, aby jím zmiňované pohoří Asciburgius bylo totožné s dnešními Krkonoši. Korkontoi však údajně měli žít někde poblíž pramenů Visly, tedy spíše v Beskydech. Některá bádání vykládají původ názvu z praslovanského základu s významem "Kamenité pole nebo Kamenné úbočí"
a předpokládají tak souvislost s názvem ukrajinského pohoří Gorgany ve východních Karpatech
Německý název s významem Obří hory (Riesengebirge, v angličtině Giant Mountains) pochází z názvu Risenberg, jímž Agricola v roce 1546 označil horu Sněžku. Již v roce 1571 bylo poprvé zaznamenáno množné číslo Riesengebirge pro celé pohoří. |